Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity vyčleněný zakladatelem ke stanovénemu účelu, držený a spravovaný svěřenským správcem ve prospěch stanovené osoby, tzv. beneficienta (obmyšleného).
Svěřenský fond není v právním řádu neznámý, úpravu svěřenství nalezneme v rakouském občanském zákoníku od roku 1811 až do 2. července 1924, kdy byl tento institut zrušen a zcela utlumen. K opětovnému zavedení svěřenských fondů do českého právního řádu došlo rekodifikací občanského zákoníku dne 1. 1. 2014 (zákon č. 89/2012 sb. Česká republika použila jako předlohu pro svěřenský fond občanský zakoník (Civil Code of Qubec) kanadské provincie Quebec, která má tento právní instrument úspešně zavedený od 1. ledna 1994.
Vyčleněný majetek přestává být vlastnictvím toho, kdo jej do svěřenského fondu vložil, a stává se tak majetkem bez vlastníka. Nárok na prospěch z tohoto majetku má dle podmínek svěřenského fondu, tzv. statutu, výhradně určený benificient, tedy například dítě, v případě že fond založí rodiče pro případ smrti v obavě, aby nesvedený potomek veškerý majetek z dědictví “neprošustroval“.
ZÁKLADNÍ ZNAKY SVĚŘENSKÉHO FONDU
- nemá právní subjektivitu
- má daňovou subjektivitu
- anonymita zakladatele a vlastnictví majetku
- benevolence při úpravě vztahů uvnitř svěřenského fondu
- dominance soukromoprávního dohledu nad svěřenským fondem
- oddělení právního vlastnictví majetku a ekonomického prospěchu z něj
Svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů, ledaže se jedná o svěřenský fond zřízený pro případ smrti, který vzniká již smrtí zůstavitele. Do fondu lze vložit i obchodní majetek (podíly) ve firmách.
Ve smlouvě se definuje účel fondu, zda jde o svěřenský fond veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat (akceptace ve smlouvě). Zakladatel ustanoví statut fondu, a to formou notářského zápisu který musí obsahovat minimálně: označení svěřenského fondu, označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku, vymezení účelu svěřenského fondu, podmínky pro plnění ze svěřenského fondu. Není-li uvedena doba trvání svěřenského fondu, platí, že fond je zřízen na dobu neurčitou.
Svěřenský fond vznikne v okamžiku, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. Je–li svěřenských správců více, postačí, když pověření přijme alespoň jeden z nich. Byl-li však svěřenský fond zřízen pro případ smrti, vznikne až v okamžiku úmrtí zůstavitele.
Kategorie svěřenských fondů
- ochranný svěřenský fond
- obchodní svěřenský fond
- investiční svěřenský fond
- zajišťovací svěřenský fond
- rodinný svěřenský fond
- diskreční svěřenský fond
- testamentární svěřenský fond
Druhy majetku vyčleněného do svěřenského fondu
- finanční majetek
- hmotný majetek
- nehmotný majetek
- neexistující majetek
Zakladatel svěřenského fondu jmenuje, dohlíží a odvolává profesionálního svěřenského správce. Svěřenský správce má povinnost vykonávat funkci řádného hospodáře a plnit vůli zakladatele, která je uvedena ve statutu fondu.
Správcem svěřenského fondu může být ustanovena fyzická osoba – profesionální správce, právnická osoba, ustanovuje-li to zákon, nebo více osob současně. Správcem svěřenského fondů může být také zakladatel či obmyšlený svěřenského fondu. V takovém případě musí mít svěřenský fond ještě jednoho správce jako třetí nezávislou osobou a správci musí právně jednat společně.
Pokud přemýšlíte nad založením svěřenského fondu rádi Vám poskytneme potřebné poradenství i komplexní servis. Je především potřeba si uvědomit, že každý svěřenský fond je individuální, proto i cena za jeho zřízení, správu a odbornou péči se vždy liší dle potřeb a účelu zakladatele fondu. Cena za založení svěřenského fondu se pohybuje v jednotkách tisíců či desetitisíců korun a je lineárně závislá od náročnosti a účelu zakládaného sveřenského fondu.
